Pouze rodinný dům může být děděn bez daněI když se v dědictví nachází srovnatelný objekt, může být bez daně děděn pouze rodinný dům, pokud jsou splněny určité podmínky. To objasnil Finanční soud Dolní Sasko rozsudkem ze dne 13. března 2024 (spis. zn.: 3 K 154/23). Dědic nemůže srovnatelnou nemovitost v dědictví považovat za rodinný dům.
Jsou-li splněny určité podmínky, může být rodinný dům děděn bez daně. Aby bylo možné osvobození od dědické daně, musí zůstavitel rodinný dům sám obývat až do doby dědictví, pokud tomu nebránily zásadní důvody, např. zdravotní problémy. Navíc musí dědic rodinný dům neprodleně, což obvykle znamená do 6 měsíců po vzniku dědictví, sám využívat pro bydlení a obývat ho alespoň 10 let. Kromě toho nesmí obytná plocha přesáhnout 200 metrů čtverečních, uvádí právnická firma MTR Legal Rechtsanwälte, která mimo jiné radí v oblasti dědického práva.
Děděno několik bytů
Podmínky pro osvobození od dědické daně byly v řízení před Finančním soudem Dolní Sasko v zásadě splněny. Dědic však nechtěl osvobození od daně pro byt, který obývala jeho matka až do své smrti, ale pro srovnatelný byt ve stejném činžovním domě, který rovněž patřil zesnulé matce a syn jej již využíval k bydlení. S tím však Finanční soud Dolní Sasko nesouhlasil.
Zůstavitelka v předloženém případě vlastnila v činžovním domě několik bytů. Byt v podkroví obývala sama, další byt ve druhém patře využíval její syn jako nájemník. Po smrti své matky syn do bytu zůstavitelky nepřešel, ale nadále bydlel ve svém „starém“ bytě. Bývalý byt matky pronajal.
Osvobození od daně pouze pro rodinný dům
Pro byt, ve kterém bydlel, syn požádal o osvobození od dědické daně. Ačkoli byly zvlášť zjištěné hodnoty nemovitostí odlišné, stále se jednalo o dva téměř identické byty ve stejném domě. Podle něj tedy nebylo smysluplné se stěhovat do bytu v podkroví, který dříve využívala zůstavitelka. Proto zůstal bydlet ve svém dosavadním bytě, uvedl syn.
Finanční úřad uvedl, že osvobození od dědické daně je možné pouze pro rodinný dům, tedy pro byt, který využívala matka, a žádost zamítl. Ani s žalobou proti rozhodnutí o dani syn neuspěl.
Dědic musí rodinný dům obývat
Finanční soud Dolního Saska rozhodl, že finanční úřad správně neudělil osvobození od dědické daně. Podmínkou pro osvobození od dědické daně u rodinného domu je, že zůstavitel rodinný dům do doby dědictví využíval k vlastním bytovým účelům, pokud mu v této vlastní užívání nebránily zásadní důvody. Navíc musí dědic rodinný dům neprodleně využít pro vlastní bytové účely, uvedl soud.
K tomu je nutné, aby se do rodinného domu skutečně nastěhoval a obýval jej. Pouhé určení k vlastnímu užívání např. uvedením v dědickém prohlášení nestačí, pokud skutečně nenásleduje stěhování. Pokud dědic rodinný dům nevyužíval pro vlastní bytové účely, osvobození od dědické daně nebude možné, konstatoval FG Dolní Sasko. Osvobození od daně by nepřicházelo v úvahu ani tehdy, pokud by dědic nemohl vlastního užívání z důvodů bezpodmínečné nutnosti.
Rodinný dům nelze „vyměnit“
Byt obývaný synem nemůže být hodnocen jako rodinný dům s daňovým zvýhodněním, protože zůstavitelka tam nebydlela. Podkrovní byt, který využívala, představuje rodinný dům. Protože syn rodinný dům po dědictví neprodleně nevyužil pro vlastní bytové účely, ani zde nepřichází v úvahu osvobození od dědické daně. Rodinný dům nemůže být nahrazen jiným bytem ve stejném domě, soud dále zdůraznil.
Rozsudek ukazuje, že osvobození od daně pro rodinný dům je možné, ale musí být splněny příslušné podmínky.
MTR Legal Rechtsanwälte radí v otázkách dědické daně a dalších otázkách dědického práva.
Neváhejte nás kontaktovat !
