Evropský soudní dvůr posiluje ochranu autorských práv – Rozsudek ze dne 24.10.2024 – C-227/23
Evropský soudní dvůr posílil ochranu autorských práv pro díla ze států mimo Evropskou unii. Rozsudkem ze dne 24. října 2024 objasnil ESD, že díla ze třetích zemí mají stejnou autorskoprávní ochranu jako díla z členských států EU (spis. zn.: C-227/23).
ESD touto rozhodnutím zodpověděl důležitou otázku, zda pro autorskou ochranu v rámci EU hraje roli země původu díla. Soudci to zamítli. Podle směrnice EU 2001/29 platí autorská ochrana i pro díla ze třetích zemí mimo EU. Podle názoru Evropského soudního dvora má směrnice přednost před tzv. Bernskou úmluvou z roku 1886, uvedla advokátní kancelář MTR Legal Rechtsanwälte, která poskytuje poradenství v oblasti autorského práva a jiných témat IP práva.
Spor o autorská práva k designové židli
ESD musel rozhodovat ve sporu o autorská práva mezi společností ze Švýcarska a firmou z Nizozemska. Švýcarská společnost má autorské právo ke designové židli, která původně pochází z USA. Nizozemská firma provozuje řetězec nábytkových obchodů v Nizozemsku a Belgii a prodává židli, která silně připomíná původní designovou židli z USA, k níž má švýcarská společnost práva. Společnost proto požadovala zákaz marketingu této židle. Spor skončil u Nejvyššího soudu Nizozemska, který se obrátil na ESD. Soudci v Lucemburku měli objasnit, zda může dílo aplikovaného umění ze třetí země, jehož autor není občanem Evropské unie, požívat stejnou autorskou ochranu jako dílo z členského státu EU.
Na posílení autorských práv byla již v roce 1886 uzavřena tzv. Bernská úmluva. Původně sloužila k ochraně děl literatury a umění v zahraničí, protože mimo zemi, kde byla chráněna autorským právem, mohla být napodobována a volně šířena. V průběhu let byla Bernská úmluva několikrát revidována.
Ochrana autorských práv podle Bernské úmluvy
V jádru stanovuje Bernská úmluva, že autoři ze států, které podepsaly tyto ustanovení, mají v signatářských státech stejná práva jako domácí autoři. To však neplatí neomezeně pro díla aplikovaného umění, jako jsou např. designový nábytek. Zde zasahuje klauzule tzv. materiální reciprocity. Podle ní díla, která jsou ve své domovské zemi chráněna pouze jako vzory nebo modely, ale nejsou uznána jako umělecká díla, nemohou v signatářských zemích získat nárok na autorskou ochranu.
ESD nyní rozhodl, že tato klauzule materiální reciprocity se nevztahuje na díla ze třetích zemí. Uvedl, že použití klauzule by podkopávalo cíl směrnice EU 2001/29 o harmonizaci autorského práva na vnitřním trhu. Kvůli aplikaci klauzule by mohla být díla aplikovaného umění z třetích zemí v členských státech EU rozdílně posuzována. Směrnice 2001/29 však stanoví, že všechna díla, která si nárokují ochranu v EU, musí být bez ohledu na svou zemi původu posuzována stejně.
Klauzule materiální reciprocity není použitelná
Jednotlivé členské státy nemohou samostatně omezovat práva přiznaná směrnicí s odvoláním na Bernskou úmluvu, uvedl dále ESD. Členský stát tedy nemůže v rozporu s unijním právem uplatnit klauzuli materiální reciprocity na díla ze třetích zemí, jako jsou USA, jak soudci v Lucemburku zdůraznili. Podle judikatury ESD nelze použít vnitrostátní právo, které by omezovalo autorská práva těchto děl.
Navíc ESD zdůraznil, že práva duševního vlastnictví jsou chráněna i podle čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (GRCh) a jakékoli omezení těchto práv musí být podle čl. 52 odst. 1 Listiny zákonem stanoveno.
Při právních sporech v oblasti autorského práva nebo jiných témat IP práva je MTR Legal Rechtsanwälte Vaším kompetentním partnerem.
Kontaktujte nás rádi Kontakt s námi!
