OLG Mnichov k pravosti a schopnosti pořízení závěti – rozhodnutí ze dne 12.08.2024, sp. zn. 33 Wx 294/23 e
Právě u ručně psaných závětí může dojít ke sporu o pravost dokumentu a schopnost pořízení závěti zůstavitele. OLG Mnichov rozhodnutím z 12. srpna 2024 objasnilo, že k prokázání pravosti listiny je zpravidla nutný znalecký posudek (sp. zn.: 33 Wx 294/23 e).
Není-li přítomna závěť, platí zákonná posloupnost dědění. To se nemusí zůstaviteli zamlouvat. Vytvořením závěti může zasahovat a jmenovat dědice podle své vůle. To naopak může nelíbit se zákonným dědicům, kteří se pak případně musí spokojit s povinným dílem. Pochybnosti o pravosti dokumentu a o schopnosti pořízení závěti zůstavitele jsou proto často spornými body mezi dědici, říká právní poradna MTR Legal, která mj. radí v dědickém právu.
Zůstavitel ustanovuje jako jedinou dědičku svoji sestru
V případě před OLG Mnichov byl zůstavitel ženatý a měl dceru z první manželky. Protože byl těžce nemocen a byla u něj diagnostikována glioblastom, sepsal krátce před svou smrtí ručně psanou závěť, ve které ustanovil svou sestru jako jedinou dědičku.
Poté, co muž zemřel, jeho manželka a dcera vyjádřily pochybnosti o rukopisu a tím i o pravosti závěti. Dále tvrdily, že zůstavitel v době vytvoření závěti nebyl způsobilý pořizovat. Sestra zesnulého naopak požádala o vydání dědického osvědčení, které jí stanoví jako jedinou dědičku.
Pochybnosti nelze zcela vyloučit
Po získání znaleckého posudku dospěl dědický soud k přesvědčení, že závěť byla zůstavitelem vlastní rukou napsána a sestra má nárok na vydání dědického osvědčení. Toto hodnocení potvrdilo i OLG Mnichov, které zamítlo odvolání manželky a dcery.
Poslední pochybnosti nelze nikdy zcela vyloučit, ale pro důkaz, že zůstavitel vytvořil závěť vlastní rukou, postačuje přiměřený stupeň jistoty. Ten je zde přítomen a na základě znaleckého posudku lze určit vlastní rukopis závěti, jak uvedlo vrchní zemský soud. Znalecký posudek vyhodnotil pravděpodobnost autorství zůstavitele jako vysokou. To se jeví také proto jako věrohodné, protože zůstavitel strávil poslední životní úsek se svou sestrou a také vůči třetím osobám uvedl, že jeho sestra má dědit, uvedlo OLG Mnichov.
Testamentární způsobilost i přes nemoc
Kromě toho byl zůstavitel při vytvoření závěti i testamentárně způsobilý. To vyplývá z dalšího písemného posudku, který si OLG Mnichov vyžádal.
Nezpůsobilost pořízení závěti dle § 2229 odst. 4 BGB nastává, pokud z důvodu chorobné poruchy duševní činnosti, z důvodu slabosti ducha nebo z důvodu poruchy vědomí není testující schopen pochopit význam svého prohlášení vůle a jednat podle tohoto vhledu, uvedl OLG. Dále musí testující také jednat nezávisle na vlivech zájmových třetích stran. Jelikož porucha duševní činnosti je považována za výjimku, je zůstavitel do prokázání opaku považován za způsobilého pořizovat. Z těchto hledisek nejsou pochybnosti o způsobilosti zůstavitele pořizovat, uvedlo OLG Mnichov dále.
Znalecký posudek pověřený zjištěním, že u zůstavitele s glioblastomem existuje sice nemoc, která může mít za následek narušení duševní činnosti, ale která na druhé úrovni posouzení bezpečně nevedla k vyloučení svobodného vyjádření vůle. Podle znaleckého posudku lze předpokládat, že zůstavitel byl i přes svou těžkou nemoc způsobilý pořizovat závěť.
Povinný díl pro manželku a dceru
Sestra zesnulého se tak stává jedinou dědičkou. Manželka a dcera mohou požadovat pouze svůj povinný díl. Povinný díl činí polovinu zákonného dědického podílu.
MTR Legal poskytuje poradenství v otázkách kolem závěti a dalších témat z dědického práva.
Neváhejte se obrátit na nás.
