Rozsudek Spolkového finančního soudu ze dne 31.07.2024 – Az.: II R 13/22
U dědické daně je důležité využít osvobození od daně. Účinné vzdání se dědictví otcem vůči svým rodičům však neznamená, že jeho syn, tedy vnuk zůstavitele, může v případě dědění uplatnit vyšší osvobození od daně dítěte. To rozhodl Spolkový finanční soud rozsudkem ze dne 31. července 2024 (Az.: II R 13/22).
U dědické daně platí různé limity osvobození od daně v závislosti na stupni příbuzenství. V současné době mohou manželé a registrovaní partneři uplatnit osvobození od daně ve výši 500.000 eur, pro děti a nevlastní děti platí osvobození ve výši 400.000 eur a pro vnoučata je stanoveno osvobození ve výši 200.000 eur, jak uvádí advokátní kancelář MTR Legal Rechtsanwälte, která mimo jiné poskytuje poradenství v oblasti dědického práva a daňového práva.
Zohlednění osvobození od dědické daně
Tyto limity osvobození by měly být zohledněny při plánování pozůstalosti, aby se daňové zatížení pro dědice minimalizovalo. To je třeba brát v úvahu i při sestavování závěti. I když lze pomocí závěti obejít zákonnou posloupnost dědiců a například ustanovit vnuka za dědice, platí pak nižší osvobození od dědické daně než při dědění pro děti.
Toto nelze obejít ani vzdáním se dědictví dítětem. O dědické dani a občanském právu se zde liší. Vzdání se dědictví dítětem neznamená, že je považováno za „zemřelé dítě“ a jeho potomci tak mohou uplatnit vyšší osvobození od daně ve výši 400.000 eur, jak ukazuje rozsudek Spolkového finančního soudu (BFH).
Syn zůstavitele se vzdává dědictví
V posuzovaném případě zůstavitel ustanovil svého vnuka v závěti za dědice s podílem jedné čtvrtiny. Syn zůstavitele se předem vzdal svého zákonného dědického práva a povinného podílového práva notářskou smlouvou. Rozšíření vzdání se dědictví na další potomky bylo vyloučeno.
Po smrti dědečka požádal dědic vnuk o osvobození od dědické daně ve výši 400.000 eur, tedy osvobození pro děti. Odůvodnil to fikcí předchozí smrti podle § 2346 odst. 1 věta 2 BGB. Podle něj by otec vzdávající se dědictví měl být považován za zemřelého při vzniku dědictví. Therefore, měl by být považován za dítě zemřelého dítěte a mohl by uplatnit vyšší osvobození od daně z dědictví, argumentoval vnuk. Finanční úřad však této argumentaci nevyhověl. Přiznal osvobození pro vnoučata ve výši 200.000 eur.
BFH: Platí osvobození pro vnoučata
Žaloba vnuka proti tomuto rozhodnutí byla u finančního soudu Dolního Saska neúspěšná a BFH zamítl odvolání proti rozsudku finančního soudu.
BFH odůvodnil, že podle § 16 odst. 1 č. 2 ErbStG platí pro děti a děti zemřelých dětí daňové osvobození ve výši 400.000 eur. Formulace „děti zemřelých dětí“ má být chápána tak, že děti zůstavitele musí být skutečně zemřelé. Fikce předchozí smrti podle § 2346 odst. 1 věta 2 BGB nezpůsobuje, že dítě, které se vzdalo svého dědictví, je z daňového hlediska považováno za „zemřelé dítě“. Proto zde platí osvobození pro vnoučata ve výši 200.000 eur.
Dále BFH uvedl, že zákonodárce poskytl vyšší osvobození nejprve pro děti zůstavitele, protože zde je rodinná vazba považována za nejsilnější. U vnoučat již tato vazba není tak silná, takže se poskytuje nižší osvobození. Teprve když jsou děti zůstavitele již zemřelé, mohou být vnukům poskytnuty vyšší osvobození od dědické daně. Vyšší osvobození tak může přijít k dobru pouze „osiřelým vnoučatům“.
Využití možností plánování
Rozhodnutí ukazuje, že vyšší osvobození nemůže být jednoduše „předáno“ další generaci vzdáním se dědictví. Dědické právo však nabízí různé možnosti plánování pro optimalizaci převedení majetku z daňového hlediska.
MTR Legal Rechtsanwälte poskytuje poradenství ohledně dědické daně a dalších témat dědického práva.
Rádi nás kontaktujte !
