Chybějící podpis rozhodce – BGH I ZB 34/23
Rozhodnutí rozhodčího soudu může být výjimečně platné i tehdy, pokud rozhodčí nález podepsali pouze dva ze tří rozhodců. To objasnil BGH rozhodnutím z 11. července 2024 (spis. zn.: I ZB 34/23).
Rozhodčí řízení může mít oproti soudnímu řízení výhody i nevýhody. Rozhodčí nález může být příp. lépe prosaditelný než soudní rozsudek. Rozhodčí nález je však obvykle platný pouze tehdy, pokud je vlastnoručně podepsán všemi rozhodci. Pokud nemůže rozhodce svůj podpis osobně poskytnout, musí být alespoň uvedena poznámka o zamezení a důvod zamezení, uvádí advokátní kancelář MTR Legal, která své klienty zastupuje i v soudních a rozhodčích řízeních.
BGH nyní rozhodl, že rozhodčí nález může být výjimečně platný i tehdy, pokud je podepsán pouze dvěma ze tří rozhodců.
Vysoký nárok na náhradu škody
Spor se týkal právního sporu dvou koncernů. Navrhovatelka si od druhé společnosti zakoupila sedm podnikatelských oblastí. Pro každou z těchto oblastí odpůrkyně vypracovala Financial Fact Book (FFB) a převzala za to záruku. FFB obsahují klauzuli s doslovným zněním, podle níž mají „veškeré sporné nároky na náhradu škody“ rozhodnout konečně rozhodčí soud. Rozhodčí soud se podle klauzule skládá ze tří rozhodců, přičemž každá strana může jmenovat jednoho rozhodce.
Navrhovatelka zastává názor, že odpůrkyně porušila záruku převzatou pro FFB a proto ve své rozhodčí žalobě požaduje náhradu škody ve výši 1,6 miliardy eur.
„podpis nemohl být získán“
Rozhodčí soud žalobu zamítl. Rozhodčí nález však podepsali pouze dva rozhodci. Podpis rozhodce jmenovaného navrhovatelkou chyběl. Pod jeho předtištěným jménem byla pouze poznámka „signature could not be obtained“ (podpis nemohl být získán).
Navrhovatelka požádala o zrušení rozhodčího nálezu nebo případně o prohlášení rozhodčího nálezu za neplatný. To odůvodnila tím, že v rozhodčím řízení bylo porušeno její právo na právní slyšení. Kromě toho nebyl uveden důvod pro chybějící podpis rozhodce. Rozhodčí nález tak není platný.
Rozhodčí nález musí splňovat formální požadavky
OLG Frankfurt návrh na zrušení původně zamítl, avšak potvrdil neplatnost rozhodčího nálezu kvůli chybějícímu podpisu. Proti tomuto rozhodnutí podaly obě strany právní stížnost.
BGH nejdříve konstatoval, že rozhodčí nález, který nesplňuje formální požadavky, není rozhodčím nálezem dle § 1059 odst. 1 ZPO (občanského soudního řádu). V daném případě byly formální požadavky splněny i co se týče uvedení důvodu pro chybějící podpis rozhodce. OLG Frankfurt měl za to, že důvod pro chybějící podpis rozhodce nebyl uveden. Toto posouzení je však nesprávné. Neboť uvedením, že podpis nemohl být získán, byl důvod chybějícího podpisu ve smyslu § 1054 odst. 1 věta 2 ZPO uveden, uvedl BGH.
Absolutní většina postačuje
BGH dále objasnil, že dle § 1054 odst. 1 ZPO je požadován podpis absolutní většiny rozhodců, ale že je tento podpis rovněž postačující. Tím lze zabránit tomu, aby rozhodci zamezili platnosti rozhodčího nálezu. Uvedení důvodu pro chybějící podpis by podle nové úpravy § 1054 ZPO nemělo být omezeno pouze na to, že podpis nemohl být získán, nýbrž by mělo přijmout i další důvody pro chybějící podpis, udává karlsruheští soudci. Tím pádem je v daném případě přítomen i platný rozhodčí nález, usoudil BGH.
BGH posílil význam rozhodčího řízení. Zda je lepší volbou k vyřešení konfliktu soudní řízení nebo rozhodčí řízení závisí na řadě faktorů, které je třeba zvážit.
MTR Legal Rechtsanwälte disponuje velkými zkušenostmi v soudním vedení a rovněž radí při rozhodčím řízení.
Neváhejte nás kontaktovat !
