OLG Mnichov k vyloučení z dědictví kvůli sňatku
Testovací svoboda je vysoce ceněna. Má však také svá omezení. Poslední vůle jsou neplatné, pokud jsou nemorální. Kde leží hranice mezi testovací svobodou a nemorálností, je častým bodem sporu. OLG Mnichov v rozhodnutí ze dne 23. září 2024 rozhodl, že zůstavitel mohl synovi v závěti vyhrožovat vyloučením z dědictví, pokud se ožení se svou partnerkou (sp. zn.: 33 Wx 325/23).
Nejsou to jistě dobré podmínky pro manželství, když budoucí snacha nebo zeť jsou budoucími tchánovi kategoricky odmítáni. Ti sice nemohou uzavření sňatku zabránit, ale mohou vyvíjet tlak a vyhrožovat vyloučením z dědictví. Tím však v závěti není překročena hranice nemorálnosti, jak jasně ukázalo OLG Mnichov. Poslední vůle je tímto platná, jak uvádí advokátní kancelář MTR Legal, která mj. radí v otázkách dědictví.
Vyloučení z dědictví při sňatku
Zůstavitel v tomto případě byl úspěšný podnikatel v gastronomii. Byl třikrát ženatý a měl dva syny z různých manželství. Ve své rukopisné závěti z roku 2016 uvedl své syny jako dědice. K synovi z prvního manželství doplnil: „Pokud můj syn A. uzavře sňatek se svou partnerkou C.L., bude vyloučen z dědictví.“ Syn se oženil se svou partnerkou v roce 2018 a když otec o čtyři roky později zemřel, požádal jeho syn z druhého manželství o vydání dědického osvědčení jako jediný dědic. To odůvodnil tím, že jeho nevlastní bratr byl vyloučen z dědictví uzavřením sňatku.
Dědický soud jeho žádost zamítl, protože považoval vyloučení z dědictví za nemorální. OLG Mnichov však dospěl k jinému závěru. Vyloučení syna z prvního manželství nebylo nemorální. Testovací svoboda zůstavitele v tomto případě převážila. Že zůstavitel podmínil dědictví prvního syna tím, že se neuzavře sňatek se svou partnerkou, automaticky neporušilo jeho svobodu sňatku podle článku 6 Základního zákona, konstatovalo OLG Mnichov.
Testovací svoboda proti svobodě uzavřít manželství
OLG přiznalo, že judikatura k otázce nemorálnosti v posledních vůlích je nejednotná. V tomto případě však není příslušná klauzule nemorální, ale spadá do testovací svobody zůstavitele. OLG Mnichov ve svém odůvodnění uvedlo, že podmínkou v závěti byl vyvíjen na syna z prvního manželství jen nepatrný tlak. Zůstavitel už předtím oznámil, že syna vyloučí z dědictví, pokud se ožení s tehdejší partnerkou. Syn se tím však nezastrašil. Dědic by měl také vědět, že má nárok na povinný díl.
Kdyby otec synovi nevystoupil s hrozbou vyloučení z dědictví, nemohla by příslušná klauzule v závěti na syna při manželství vyvíjet žádný tlak – přinejmenším ne za života zůstavitele. Proto je klíčovým bodem pro posouzení nemorálnosti jen výrok otce a ne jeho poslední vůle.
Otec sice svou testovací svobodu využil k ovlivnění synova ústavně chráněného životního prostoru, totiž svobody uzavřít manželství. To ale podle OLG Mnichov ve vyvážení práv nevede k nemorálnosti.
Nárok na povinný díl zůstává
Je třeba vzít v úvahu, že syn svůj nárok na povinný díl zachovává a o tomto věděl, když mu otec vyhrožoval vyloučením z dědictví. Před uzavřením manželství tedy nevznikl nezáživný ekonomický tlak. Kromě toho syn pokračoval v práci v otcově podniku i po svatbě. I to podle OLG nasvědčuje proti nezáživnému tlaku. Zůstavitel především chtěl klauzulí zabránit tomu, aby partnerka získala vliv na jeho podnik, a tím ochránit své životní dílo. Nemorálnost tedy nenastala, jak OLG zdůraznilo.
Rozhodnutím OLG Mnichov posílilo testovací svobodu. Hranice k nemorálnosti však může být překročena i závětí. V případě pochybností by proto měl být vyhledán právní poradce.
MTR Legal radí ohledně závěti a dědické smlouvy a dalších otázek dědického práva.
Neváhejte nás kontaktovat !
