Rozsudek Spolkového soudního dvora ze dne 12.03.2025, sp. zn. XII ZR 76/24
Spolkový soudní dvůr (BGH) přijal rozsudkem ze dne 12. března 2025 zásadní rozhodnutí ohledně právního zařazení a možnosti vypovědění smluv o užívání pro větrné elektrárny (sp. zn. XII ZR 76/24).
Právě v souvislosti se smlouvami o užívání je právně jisté sestavení smluv zásadní, přičemž je třeba důrazně dbát na jasné znění smluvní klauzule, aby se předešlo pozdějším nejasnostem a konfliktům.
Není neobvyklé, že strany při uzavírání smlouvy o užívání spojují začátek doby trvání smlouvy s nejistou událostí, například se spuštěním větrné elektrárny, přičemž při návrhu smlouvy by měla být zohledněna rizika a význam jednoznačné smluvní klauzule. BGH nyní jasně uvedl, že doba trvání smlouvy začíná teprve vstupem této události, tedy např. až když je větrná elektrárna uvedena do provozu, vysvětluje advokátní kancelář MTR Legal Rechtsanwalt, která poskytuje mimo jiné poradenství v oblasti energetického práva.
Vlastník pozemku vypovídá smlouvu
V daném případě šlo o smlouvu o užívání mezi vlastníkem pozemku a projektovým developerem větrné elektrárny. Ústředním prvkem této smlouvy bylo užívací poplatné, které upravuje odměnu za poskytnutí pozemku developerovi. Ačkoli byla smlouva uzavřena již v roce 2017, do roku 2022 nebyla žádná větrná elektrárna dosud postavena. Následně vlastník pozemku učinil řádnou výpověď smlouvy. BGH rozhodl: Výpověď je neúčinná.
Jádrem sporu byla otázka, zda a za jakých okolností může vlastník pozemku během tzv. přechodné fáze – tedy před skutečnou výstavbou a zprovozněním větrného parku – takovou smlouvu řádně vypovědět. Smlouva stanovila dobu trvání 20 let, avšak až od roku, kdy bude poslední větrná elektrárna plánovaného větrného parku uvedena do provozu. Navíc obsahovala určitá ustanovení, například právo odstoupení pro obě strany, pokud nebude do pěti let uděleno povolení z hlediska ochrany proti emisím pro větrný park. Pečlivé vypracování výpovědních a odstupovacích práv ve smlouvě je zde mimořádně důležité. Výslovné ustanovení o řádné výpovědi smlouva neobsahovala. Bylo zde pouze právo na mimořádnou výpověď z vážného důvodu.
Právě u projektů v oblasti obnovitelných zdrojů je dlouhodobé a právně jisté užívání pozemku rozhodující pro úspěch a realizovatelnost záměru.
Řádná výpověď může být možná
BGH zařadil tento tzv. smlouvu o užívání pozemku pod nájemní právo. To znamená, že řádná výpověď je zásadně možná, pokud není smlouvou výslovně nebo konkludentně vyloučena, přičemž právní rámec smluvní úpravy při smlouvách o užívání je směrodatný.
V daném případě BGH konstatoval, že sjednaná doba trvání smlouvy 20 let začíná až uvedením do provozu poslední větrné elektrárny. Doba trvání je podmíněna tzv. odkládací podmínkou. To znamená: Doba trvání začíná vstupem určité budoucí události, která nemusí nutně nastat. Do té doby se jedná o smlouvu o nájmu na dobu neurčitou, přičemž dispozice s plochou zůstává během přechodné fáze nadále u vlastníka. Ta je sice v zásadě vypověditelná, v tomto případě však byla řádná výpověď konkludentně vyloučena, konstatuje BGH.
Výpověď konkludentně vyloučena
Soudci v Karlsruhe svou argumentaci opřeli o to, že smlouva výslovně obsahuje pouze úpravu mimořádné výpovědi, nikoliv výpovědi řádné. Navíc smlouva podrobně upravuje právo odstoupení, pokud není do pěti let uděleno povolení k větrnému parku. Z toho BGH dovodil, že strany toto právo odstoupení považovaly za konečné řešení pro situace zpoždění nebo nejistoty ve fázi povolování. Byla-li by vedle toho možná i řádná výpověď, ztrácelo by toto smluvní právo odstoupení svůj smysl.
V rámci smlouvy o užívání dochází k předání možnosti užívání pozemku projektantovi, přičemž smluvní ustanovení zajišťují práva a povinnosti obou stran po celou dobu trvání smlouvy.
Dalším aspektem byla otázka, zda vyloučení řádné výpovědi obstojí při kontrole dle právní úpravy obchodních podmínek. BGH to potvrdil. Vlastník pozemku tím není nepřiměřeně znevýhodněn. Nadále má právo plochu až do skutečného zahájení stavby využívat jiným způsobem, např. zemědělsky. Kromě toho může za určitých podmínek od smlouvy odstoupit, pokud projekt nezíská povolení.
Technické aspekty větrných elektráren
Větrné elektrárny jsou vysoce vyvinuté technické systémy, které efektivně využívají sílu větru k výrobě elektřiny. Jádrm moderní větrné elektrárny je rotor, jehož velké listy zachytávají vítr a přeměňují jej na rotační pohyb. Tento pohyb je přenášen do strojovny, ve které se nachází generátor, převodovka a řídicí systém, kde je dále přeměněn na elektrickou energii. Generátor je srdcem zařízení a zajišťuje převod mechanické energie větru na využitelnou elektřinu.
Listy rotoru jsou většinou z plastu vyztuženého skleněnými nebo uhlíkovými vlákny, což jim dodává vysokou stabilitu a optimální účinnost. Díky průběžnému technickému vývoji a zvětšování plochy rotoru bylo možné v posledních letech výrazně zvýšit jmenovitý výkon moderních větrných elektráren – dnes dosahují jednotlivé zařízení výkonu až 6 megawattů i více. Řídicí systém větrné elektrárny zajišťuje, že provoz zůstává efektivní a bezpečný i při proměnlivých větrných podmínkách. Zvyšování výkonu je dosahováno především inovativními tvary rotorových listů a zlepšenými aerodynamickými vlastnostmi, což umožňuje získávat z větru stále více energie.
Environmentální aspekty využívání větrné energie
Využívání větrné energie přináší četné výhody pro životní prostředí a klima. Větrné elektrárny umožňují udržitelnou výrobu elektřiny, protože neprodukují skleníkové plyny a snižují závislost na fosilních zdrojích energie. Tím významně přispívají k energetické transformaci a dosahování klimatických cílů v Německu.
Zároveň však stavba a provoz větrných elektráren představují určité výzvy pro životní prostředí. Například na ptáky a netopýry může mít negativní vliv kolize s rotorovými listy a také přirozená stanoviště v okolí lokalit mohou být dotčena. Proto je pečlivé plánování a volba lokalit větrných elektráren velmi důležitá. V Německu jsou povolovací řízení pro projekty větrné energie přísně regulována, aby se minimalizovaly dopady na přírodu a životní prostředí.
Spolková vláda si stanovila ambiciózní cíle: do roku 2030 má podíl větrné energie na výrobě elektřiny dosáhnout 65 procent. Větrná energie se tím stává klíčovým pilířem energetické infrastruktury a ochrany klimatu. Důkladné zohlednění environmentálních aspektů při využívání a výstavbě větrných elektráren zůstává přitom stěžejní otázkou pro zajištění akceptace a udržitelného rozvoje této technologie.
Rozsudek významný pro energetický sektor
Rozhodnutí BGH je velmi důležité pro sektor větrné energie a srovnatelné projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Pro provozovatele větrných elektráren je zajištění možnosti užívání pozemku po celou dobu podpory zásadní pro hladký provoz zařízení. Projektoví developeři tak díky rozsudku získávají plánovací jistotu. Mohou se spolehnout, že smlouvy o užívání, které za určitých podmínek vstupují do plné platnosti až roky po podpisu smlouvy, nemohou být jednostranně ukončeny řádnou výpovědí. Zároveň BGH potvrzuje, že promyšlený smluvní vyrovnávací mechanismus je možný i přípustný, pokud jsou zachována určitá práva vlastníka pozemku.
Pro vlastníky pozemků rozsudek znamená, že samotné zpomalení postupu projektu často nestačí k předčasnému ukončení dlouhodobé smlouvy o užívání, není-li výslovně smluvně dohodnuto právo na odstoupení. Průběh doby trvání smlouvy a význam jasných pravidel pro demontáž zařízení po uplynutí doby podpory jsou tímto rozhodnutím zvláště zdůrazněny.
MTR Legal Rechtsanwalt poskytuje poradenství ohledně smluv o užívání a dalších oblastí energetického práva. Rozsudek má navíc významný dopad i pro budoucí projekty a posiluje právní jistotu realizace větrných projektů tím, že jasně definuje požadavky na smluvní úpravu a provádění konkrétního projektu.
Neváhejte Kontakt s námi navázat!
