Pokud je pro dědice vlastní užívání rodinného domu ze zdravotních důvodů nemožné nebo nepřijatelné, neztrácí tím podle rozhodnutí BFH osvobození od dědické daně.
Rodinný dům lze za určitých podmínek dědit bez daně. Mezi tyto podmínky patří mimo jiné to, že dědic rodinný dům bezodkladně a na nadcházejících deset let sám využívá k bydlení, vysvětluje hospodářská advokátní kancelář MTR Rechtsanwälte.
Pokud se dědic před uplynutím deseti let odstěhuje z rodinného domu, může být splatná dědická daň. Pokud však pro dědice využívání rodinného domu ze zdravotních důvodů stalo nemožným nebo nepřijatelným, neztrácí nárok na osvobození od dědické daně navzdory stěhování během desetileté lhůty. Tak rozhodl Spolkový finanční soud rozsudkem z 1. prosince 2021 (spis. zn.: II R 18/20).
V projednávaném případě zdědila žalobkyně rodinný dům po svém otci a sama bydlela v tomto rodinném domě. Po sedmi letech se však odstěhovala a dům byl zbourán. Jako důvod svého stěhování žalobkyně uvedla, že se v domě kvůli svému zdravotnímu stavu téměř nemohla pohybovat a bez cizí pomoci tam již nemohla žít.
Finanční úřad a finanční soud zastávaly názor, že žalobkyně svým předčasným odstěhováním ztratila nárok na osvobození od dědické daně. Protože žalobkyně mohla využít cizí pomoci a nadále bydlet v tom domě, nebyl podle názoru finančního soudu pro stěhování žádný přesvědčivý důvod.
BFH na to měl však jiný názor, zrušil výrok a věc vrátil finančnímu soudu. Podmínkou pro osvobození od dědické daně je podle § 13 odst. 1 č. 4c zákona o dědické a darovací dani, že dědic rodinný dům bezprostředně využívá k bydlení po dobu deseti let. Výjimky jsou však možné, pokud je dědic z naléhavých důvodů zamezen v osobním využívání k bydlení. Naléhavé důvody neznamenají pouze nemožnost osobního využívání, konstatoval BFH. Naléhavé důvody existují také, když je další osobní využívání nepřijatelné. To musí finanční soud nyní přezkoumat s ohledem na zdravotní stav žalobkyně.
Zkušení advokáti specializující se na daňové právo mohou poradit.
