Rodinné sídlo může být za určitých podmínek zděděno osvobozené od daně. Osvobození může však platit pouze pro jednu nemovitost, jak ukazuje rozsudek FG Mnichov (sp. zn. 4 K 692/20).
Daňové právo stanoví, že rodinné sídlo může být zděděno osvobozeno od daně, pokud jsou splněny určité podmínky. Je mimo jiné nutné, aby zůstavitel před smrtí nemovitost sám obýval a dědicové ji následně alespoň deset let využívali pro vlastní bydlení. Má-li zůstavitel více nemovitostí, které postupně využíval k bydlení, osvobození od daně může být uplatněno pouze na jednu z nich, vysvětluje obchodní kancelář MTR Legal Rechtsanwälte, která svou klientelu radí také v oblasti daňového práva a otázek dědické daně.
To ukazuje i rozsudek finančního soudu v Mnichově. Zůstavitelka zde s dcerou žila ve svém domě X a byla tam přihlášena. Zůstavitelka vlastnila ještě jeden dům Y, který obýval její syn. Po smrti matky zdědili dcera a syn po polovině. Shodli se, že dcera převezme dům X a syn dům Y jako výlučné vlastnictví. V jejich příslušných daňových přiznáních uvedli oba, že se jedná o rodinné sídlo osvobozené od dědické daně.
Finanční úřad s tím nesouhlasil a stanovil dědickou daň na dům zděděný synem. Proti stanovení daně se syn bránil. Argumentoval tím, že jeho rodiče dům koupili v roce 1954 a od té doby ho sami obývali. Když před smrtí manžela zůstavitelka onemocněla a další využívání bytu nebylo možné, manželé se v roce 2002 odstěhovali. Poté dům obýval syn.
FG Mnichov rozhodl, že dům přesto nelze osvobodit od dědické daně. Svým odstěhováním zůstavitelka zrušila svou domácnost a více než deset let si založila novou a přesunula své životní centrum do domu X. Proto je nová bytová jednotka považována za rodinné sídlo a osvobození od daně by přicházelo v úvahu pouze pro tento dům.
V oblasti daňového práva poskytují právníci z MTR Legal Rechtsanwälte poradenství k otázkám dědické daně.
