Nárok externího jednatele podle Spolkového zákona o dovolené
Externí jednatel společnosti s ručením omezeným může být zaměstnancem ve smyslu Spolkového zákona o dovolené (BurlG) a mít odpovídající nároky. To objasnil Spolkový pracovní soud rozsudkem ze dne 25. července 2023 (sp. zn.: 9 AZR 43/22).
Zda může být externí jednatel zaměstnancem, je častým předmětem sporu v pracovním právu. Není-li jednatel společníkem společnosti s ručením omezeným a pracuje-li pod silnou závislostí na pokynech, může to hovořit ve prospěch zaměstnaneckého statusu jednatele, uvedla ekonomická advokátní kancelář MTR Legal Rechtsanwälte , která se mimo jiné zabývá pracovním právem.
Také BGH rozsudkem ze dne 26. března 2019 potvrdil, že externí jednatel společnosti s ručením omezeným může být za určitých podmínek zaměstnancem (sp. zn.: II ZR 244/17). Spolkový pracovní soud nyní následoval tento názor a rozhodl, že Spolkový zákon o dovolené se vztahuje i na externího jednatele.
Externí jednatelka pracovala ve vazbě na pokyny
V případě, který řešil BAG, byla žalobkyně nejprve zaměstnankyní a od roku 2012 byla u společnosti s ručením omezeným zaměstnána jako externí jednatelka. Byla nasazena na pobočce společnosti a pracovala tam převážně ve vazbě na pokyny. Musela dodržovat denní pracovní dobu a plnit předepsané úkoly, které musela částečně dokládat.
Pracovní smlouva žalobkyně stanovila nárok na dovolenou 33 dní v roce od šestiletého trvání pracovního poměru. Dovolenou musela žádat u společnosti. V roce 2019 si vzala jen 11 dní dovolené a v roce 2020 žádnou.
Nárok na úhradu dovolené
V září 2019 žalobkyně rezignovala na svou funkci jednatelky. Smluvní vztah mezi ní a společností byl ukončen výpovědí ke dni 30. června 2020. Žalobkyně soudně uplatňovala nárok na úhradu dovolené za roky 2019 a 2020 a požadovala zaplacení přibližně 11.300 eur. Přitom zastávala názor, že i přes její formální postavení jednatelky jsou příslušné pracovní soudy, protože byla zaměstnána jako zaměstnankyně, a jako zaměstnankyně může požadovat úhradu dovolené.
Žaloba byla u pracovního soudu a zemského pracovního soudu do značné míry úspěšná. Také Spolkový pracovní soud v odvolacím řízení potvrdil nárok žalobkyně na úhradu dovolené ve výši přibližně 11.300 eur.
BAG potvrdil rozsudky první instance
Podle Spolkového zákona o dovolené má každý zaměstnanec v kalendářním roce nárok na placenou dovolenou. Pokud tento nárok z důvodu ukončení pracovního poměru již nemůže být poskytnut, má zaměstnanec odpovídající nárok na úhradu. Jako zaměstnanci se považují také osoby podobné zaměstnancům, vysvětlil nejprve BAG. Pro Spolkový zákon o dovolené je rozhodující pojem zaměstnance dle práva EU.
Zásadním znakem zaměstnance je, že někdo po určitou dobu pro jiného podle jeho pokynů poskytuje služby a za to dostává odměnu. Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie není vyloučeno, že i představenstvo společnosti může být zaměstnancem ve smyslu práva Evropské unie. To platí i tehdy, pokud je míra závislosti nebo podřízenosti jednatele nižší než u „běžného“ zaměstnance, dodalo dále soud.
Zaměstnanec ve smyslu práva EU
Pro posouzení zaměstnaneckého statusu ve smyslu práva EU je rozhodující, za jakých podmínek byl jednatel jmenován, jaký byl charakter přidělených úkolů a míra závislosti na pokynech. Žalobkyně by tak měla být kvalifikována jako zaměstnankyně. Musela dodržovat pracovní doby, pracovala ve vazbě na pokyny a také charakter přidělených úkolů, které odpovídaly typickým úkolům zaměstnance, hovoří ve prospěch zaměstnaneckého statusu, uvedl BAG.
Pokud je externí jednatel klasifikován jako zaměstnanec, má to dopady nejen na nároky na dovolenou. Zaměstnavatelé by proto měli zkontrolovat status svých vedoucích orgánů. Pracovní právo Zaměstnavatele, zaměstnance a vedení.
Kontaktujte nás rádi!
