Řádné odvádění sociálních příspěvků
Uzavřením pracovní smlouvy získávají zaměstnavatel a zaměstnanec práva a povinnosti. K hlavním povinnostem zaměstnavatele patří odměňování svých zaměstnanců. To zahrnuje řádné odvádění sociálních příspěvků za zaměstnance. Pokud zaměstnavatel nevyplatí sjednanou mzdu, nejenže porušuje smlouvu vůči zaměstnanci, ale také se dopouští trestného činu zadržení mzdy.
Zadržení a zpronevěra mzdy je podle § 266a Trestního zákoníku (StGB) trestná. Znamená to řádné odvádění příspěvků na sociální pojištění zaměstnance. Podstatou jsou příspěvky na zdravotní a pečovatelské pojištění, důchodové pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Při zadržování nebo zpronevěře mzdy mohou hrozit tresty odnětí svobody až do pěti let a v závažných případech až do deseti let, jak uvádí právník Michael Rainer, odborník na hospodářské trestní právo u advokátní kanceláře MTR Legal Rechtsanwälte. Zaměstnavatelům se tedy doporučuje, aby řádně odváděli sociální příspěvky. Pokud zaměstnavatel neodvádí daně za zaměstnance, může se jednat i o daňový únik.
Zaměstnavatel se při chybných nebo neúplných údajích dopouští trestného činu
Zaměstnavatel je povinen řádně odvádět jak podíl zaměstnance, tak podíl zaměstnavatele na příspěvcích na sociální pojištění. Rovněž se podle § 266a odst. 2 StGB dopouští trestného činu, pokud vůči orgánům sociálního pojištění podá nesprávné nebo neúplné údaje nebo nechá odpovědnou osobu v nevědomosti o důležitých skutečnostech a tím zadržuje příspěvky na sociální pojištění. To se může stát např. výpočtem odvodů na základě příliš nízkých mezd nebo překročením tarifně stanovené minimální mzdy.
Zpronevěra mzdy je upravena v § 266a odst. 3. Zaměstnavatel se dopouští trestného činu, pokud sráží části mzdy, které má za zaměstnance platit jiným, např. vázané majetkové příspěvky nebo dobrovolné pojištění, ale neodvede je na oprávněná místa.
Pachatelem je vždy zaměstnavatel
V případě zadržování nebo zpronevěry mzdy je pachatel již znám. To je také důvodem velmi vysoké objasňovací kvóty. Trestného činu se totiž může dopustit pouze zaměstnavatel nebo osoba jemu rovnocenná. Problematičtější je definice zaměstnavatele, neboť i právnická osoba, jako je s.r.o., může být zaměstnavatelem. Pak nese odpovědnost její oprávněné zástupce, jako je jednatel. To platí jak pro oprávněné, tak pro faktické jednatele. Typickým znakem postavení zaměstnavatele je mimo jiné komplexní právo nařízení.
Jakmile existuje pracovní poměr, je zaměstnavatel povinen řádně odvádět zaměstnanecký podíl na orgány sociálního pojištění. Zaměstnání může být také přítomno, i když není za práci vyplácena mzda. Již práce pod vedením nebo integrace do pracovního uspořádání může svědčit o pracovním vztahu.
Pokuta, odnětí svobody a zákaz činnosti mohou hrozit
Výše trestu závisí zásadně na výši zadržované nebo zpronevěřené mzdy a také na délce zadržování. Možné jsou podle § 266a StGB pokuty a tresty odnětí svobody až na pět let, v závažných případech až na deset let. Závažný případ je např. tehdy, když pachatel jednal z hrubého osobního prospěchu a zadržoval obzvláště vysoké příspěvky nebo při opětovném zadržování příspěvků za použití padělaných nebo pozměněných dokladů.
Vedle pokut a trestů odnětí svobody mohou hrozit další důsledky. Může být např. uloženo profesní omezení nebo může být pachatel až na tři roky vyloučen z veřejných zakázek.
Obrana při obvinění
Pokud dojde k obvinění, že byly zadrženy nebo zpronevěřeny mzdy, měl by být neprodleně přizván zkušený právník na hospodářské trestní právo a s ním projednána efektivní obranná strategie. Bez právníka by neměla být vůči orgánům činěna žádná prohlášení. Pokud mohou být důvody, proč nebyla mzda vyplacena, věrohodně vysvětleny a platba může být provedena během stanovené lhůty, může se od trestu upustit. Pak musí být však výběrové místo okamžitě, nejpozději v době splatnosti příspěvků, informováno o výši zadržovaných příspěvků.
MTR Legal Rechtsanwälte poskytují poradenství při zadržování mzdy a dalších případech hospodářského trestního práva.
Neváhejte kontaktovat nás!
