V nájemní smlouvě na nebytové prostory může být právo na snížení nájemného vyloučeno, pokud zůstane nárok na vrácení přeplaceného nájemného. To rozhodl vrchní zemský soud v Düsseldorfu.
Obchodní nájemní právo se v několika bodech liší od soukromých nájemních smluv na bydlení. V § 536 BGB je stanoveno, že nájemce může snížit nájemné, pokud má pronajatá věc vadu. Vrchní zemský soud v Düsseldorfu rozhodl 24. května 2022, že toto právo na snížení může být ve smlouvě o prostorách využívaných k podnikání vyloučeno (spis. zn. 24 U 368/20).
Existuje však omezení při vyloučení práva na snížení nájemného. Podle rozhodnutí vrchního zemského soudu v Düsseldorfu může být právo na snížení vyloučeno pouze tehdy, pokud nájemci zůstane nárok na vrácení přeplaceného nájemného, vysvětluje advokátní kancelář MTR Legal Rechtsanwälte, která také poskytuje poradenství v oblasti nemovitostního a obchodního nájemního práva.
V případě řešeném vrchním zemským soudem v Düsseldorfu chtěl nájemce skladové haly snížit nájemné. Pronajímatel však prohlásil, že možnost snížení nájemného byla ve smlouvě vyloučena. V první instanci dal zemský soud ve Wuppertalu nájemci za pravdu a rozhodl, že ustanovení o vyloučení práva na snížení nájemného podle § 556b odst. 2 BGB je neplatné.
V odvolacím řízení však vrchní zemský soud v Düsseldorfu toto rozhodnutí zrušil. Uvedl, že ustanovení § 556b odst. 2 BGB se na obchodní nájemní smlouvy nevztahuje, a proto je vyloučení snížení nájemného platně sjednáno. Vrchní zemský soud dále uvedl, že omezení práva na snížení nájemného ve smlouvě o prostorách využívaných k podnikání, které zatím povinnost nájemce plně platit nájemné, aby zajistily jeho současné příjmy, nepředstavuje nepřiměřené znevýhodnění nájemce. Podmínkou však je, že nájemce má nárok na vrácení přeplatku, zdůraznil vrchní zemský soud v Düsseldorfu.
MTR Legal Rechtsanwälte poskytuje poradenství v otázkách nemovitostního a obchodního nájemního práva.
