Při prodeji obchodního podniku během insolvenčního řízení samosprávou kupující podle BGH neodpovídá za závazky vzniklé provozováním podniku (Az.: II ZR 457/18).
Podle § 25 odst. 1 věty 1 obchodního zákoníku (HGB) odpovídá kupující obchodního podniku za závazky prodávajícího, pokud pokračuje v obchodním podniku pod dosavadním názvem. Podle judikatury BGH se však toto ustanovení neuplatní, jestliže k prodeji podniku dojde během insolvenčního řízení ve vlastní správě, vysvětluje advokátní kancelář MTR Rechtsanwälte.
V příslušném případě bylo nad společností zahájeno insolvenční řízení ve vlastní správě. Během vlastní správy společnost pověřila pozdější žalobkyni provedením elektroinstalačních prací. O několik týdnů později společnost prodala svůj obchodní provoz kompletně. Faktura za elektroinstalační práce zůstala neuhrazena. Částku nyní žalobkyně požaduje od nového vlastníka společnosti.
Žaloba byla sice v prvních dvou instancích úspěšná, ale v revizním řízení před BGH neuspěla. Podle ustálené judikatury se § 25 odst. 1 věty 1 HGB neuplatní, jestliže k prodeji společnosti dojde prostřednictvím insolvenčního správce. Tuto judikaturu lze podle BGH přenést i na prodej během insolvenčního řízení ve vlastní správě. V obou případech odpovědnost kupujícího za existující závazky snižuje šance na prodej podniku za dobrou cenu a tedy na co nejlépe možné zhodnocení majetkové podstaty v zájmu všech věřitelů, uvedli soudci v Karlsruhe.
BGH dále uvedl, že prostřednictvím uplatnění § 25 odst. 1 věty 1 HGB by jinak někteří věřitelé insolventní společnosti byli zvýhodněni. I když má dlužník v insolvenčním řízení ve vlastní správě rozsáhlé kompetence ohledně zhodnocení insolvenční podstaty, jeho jednání musí být orientováno na zájem všech věřitelů.
BGH svým nejvyšším rozhodnutím výrazně usnadnil prodej a pokračování fungování insolventní společnosti.
Zkušení advokáti v obchodním právu mohou poskytnout poradenství.
