Představenstvo akciové společnosti (AG) se nemůže jen tak samo jmenovat jednatelem stoprocentní dceřiné společnosti. Tak rozhodl Spolkový soudní dvůr (Az.: II ZB 6/22).
Při vytváření struktur v rámci koncernu musí být dodržována právní rámcová pravidla. I když může mít smysl soustředit kompetence do jedné ruky, může to být právně obtížné, vysvětluje advokát Michael Rainer, kontakt pro obchodní právo v právní firmě MTR Legal Rechtsanwälte.
V koncernech jsou členové představenstva často zároveň jednateli dceřiných společností. V obchodním právu je však otázka pravomoci při jmenování jednatelů sporná. Zejména se diskutovalo, zda se může představenstvo AG samo jmenovat jednatelem stoprocentní dceřiné společnosti. Spolkový soudní dvůr svým rozhodnutím ze 17. ledna 2023 v tomto bodě přinesl více jasnosti a rozhodl, že se představenstvo AG nemůže jen tak samo jmenovat jednatelem dceřiné společnosti (Az.: II ZB 6/22). Zde je jeho zastupovací moc omezena. To nezmění ani oklika přes zmocněnce, tak BGH. Jmenování jednatele však také není věcí dozorčí rady.
V předmětném případě dva ze tří členů představenstva AG určili zmocněnce, který založil dceřinou GmbH a tři členy představenstva AG jmenoval jednateli této GmbH. Rejstříkový soud poté odmítl zápis společnosti do obchodního rejstříku. Jmenování jednatelů bylo vadné, protože se jednalo o tzv. in-house transakci dle § 181 BGB. Kromě toho soud požadoval schválení jmenování dozorčí radou.
I Vrchní soud ve Frankfurtu viděl při jmenování představenstva střet zájmů, a proto byl případ předložen BGH. Karlsruhští soudci potvrdili, že jmenování jednatelů bylo dočasně neplatné a muselo být schváleno. Tím se jednalo o odstranitelnou překážku pro zápis GmbH do obchodního rejstříku. Schválení jmenování jednatelů však není v kompetenci dozorčí rady, jak uvedl BGH. Schválení může např. také udělit třetí člen představenstva AG, který se na jmenování zmocněnce nepodílel, společně s prokuristou.
V obchodním právu zkušené advokáty rada poskytuje MTR Legal Rechtsanwälte.
