Ať už doma nebo v kanceláři – s IT právem přichází mnoho lidí denně do styku. Jde mimo jiné o používání softwaru a k tomu potřebné licence.
Kdo chce používat svůj počítač, potřebuje pro své požadavky odpovídající software. Pro potřebný software je nutné získat užívací práva. Kdo používá software bez potřebné licence, musí počítat s žalobami na zdržení se jednání a náhradu škody, vysvětluje hospodářská kancelář MTR Rechtsanwälte.
IT právo se při licenčních smlouvách silně opírá o autorské právo. Vývojář softwaru má tak automaticky autorská práva k programu, aniž by musel svá práva zaregistrovat, aby byla chráněna. To také znamená, že každý, kdo chce tento software používat, musí mít odpovídající licenci.
Rozsah užívacích práv při prodeji nebo zpřístupnění softwaru je obvykle volně dohodnut mezi stranami. Licence mohou být omezeny jak co se týče obsahového využití, tak co se týče prostorového nebo časového využití softwaru. Je třeba rozlišovat mezi jednoduchými a výhradními užívacími právy.
Pokud byla přenesena pouze jednoduchá užívací práva, může autor softwaru stále udělit užívací práva i dalším. Držitel licence je oprávněn software používat dohodnutým způsobem. Proto by měl dbát na to, aby poskytnutá užívací práva byla pro jeho účely dostatečná a aby pokrývala plánované použití.
Pokud je naopak získána výhradní licence, užívací práva nemohou být dále převedena na třetí strany a ani autor není oprávněn software dále používat. Výhradní užívací právo zahrnuje marketing a využití programu.
Pokud nejsou při udělování licence dohodnuty žádné podmínky týkající se rozsahu užívacích práv, určuje podle § 31 odst. 5 Zákona o autorském právu (UrhG) smluvní účel povahu a rozsah užívání.
Při vytváření licenčních smluv by strany měly vždy dbát na to, aby užívací práva byla poskytnuta ve potřebném rozsahu, aby se předešlo pozdějším právním sporům. Zkušení právníci v oblasti IT práva mohou poradit.
