Změny smlouvy o zamezení dvojího zdanění nevedou podle rozsudku finančního soudu v Münsteru ze dne 10. srpna 2022 k realizaci případu odklonu a ke zdanění.
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění (DBA) hrají v mezinárodním daňovém právu zásadní roli. Finanční soud v Münsteru nyní rozsudkem ze dne 10.08.2022 (Az. 13 K 559/19 G,F) jasně uvedl, že změna bilaterální smlouvy o zdanění nevede k realizaci případu odklonu podle § 4 Abs. 1 Satz 3 EStG, vysvětluje advokátní kancelář MTR Rechtsanwälte, která své klienty zastupuje v daňovém právu i v mezinárodním daňovém právu.
V případě, který je základem, drželi dva komanditisté německé KG podíly ve španělské akciové společnosti (S.L.). Komanditní podíly byly přiřazeny do zvláštního obchodního majetku II KG. Jeden z komanditistů bydlel v Německu, druhý ve Švýcarsku.
Španělská S.L. vykázala ve své rozvaze k 31.12.2012 nemovitý majetek, který tvořil zhruba 59 procent bilanční sumy. V roce 2012 byla smlouva mezi Německem a Španělskem doplněna o pravidlo, které stanovuje, že zisky z prodeje podílů, jejichž aktivní majetek sestává nejméně z 50 procent z nemovitého majetku, přidělují navíc právo zdanění státu, kde se tento nemovitý majetek nachází. Splatná daň může být naopak započítána k dani z příjmu země, ve které má komanditista bydliště.
Příslušný finanční úřad viděl ve změně DBA pasivní odvod skrytých rezerv u podílu komanditisty, který bydlí ve Švýcarsku, a podrobil jej zdanění podle § 4 Abs. 1 Satz 3 EStG.
Proti tomu se KG úspěšně bránila. FG Münster zjistil, že omezení práva ke zdanění ve smyslu § 4 Abs. 1 Satz 3 EStG není splněno. Jako důvod uvedl, že změna DBA nemůže být přiřazena žalující KG ani komanditistům. To je možné pouze v případě, že k vyloučení nebo omezení práva ke zdanění v Německu vede činnost, kterou lze přiřadit daňovému poplatníkovi, uvedl FG Münster, který povolil revizi k BGH.
MTR Rechtsanwälte poskytuje svým klientům advokáta se zkušenostmi v daňovém právu a mezinárodním daňovém právu.
