V rámci Evropské unie upravuje nařízení EU o dědictví, které národní právo se použije v případě dědictví s mezinárodním vztahem.
S rekreačním bytem v Toskánsku nebo vilou na Mallorce si mnoho lidí plní svůj sen o slunném bydlišti na stáří. To však může mít dopad při dědickém řízení. Pokud zůstavitel například vlastnil dům v Německu a byt ve Španělsku, vyvstává otázka, které národní dědické právo se použije.
V případě přeshraničních dědictví v rámci Evropské unie rozhoduje nařízení EU o dědictví, které národní dědické právo se použije. Jak vysvětluje advokátní kancelář MTR Rechtsanwälte, použije se pak právo země, ve které měl zůstavitel poslední obvyklé bydliště. Zavedením nařízení EU o dědictví bylo nahrazeno principem bydliště princip státní příslušnosti. Pokud se poslední obvyklé bydliště nachází např. ve Španělsku, platí španělské dědické právo. Pokud se nachází v Německu, použije se německé dědické právo.
V rámci EU je každoročně evidováno přibližně 500 000 přeshraničních dědictví. Přitom dědicové žijí například v jiné zemi než zůstavitel nebo má zůstavitel také bydliště v jiné zemi EU. Nařízení o dědictví nyní upravuje, že v případě dědictví se použije vnitrostátní právo země, kde měl zůstavitel poslední obvyklé bydliště.
Zůstavitelé by měli mít na paměti, že národní dědické předpisy se mohou značně lišit a mohou mít vliv na zákonnou posloupnost dědictví, dědické podíly, nároky na povinný díl, darování, práva na požívání plodů a další důležité aspekty. Stejně tak se může stát, že ustanovení v závěti nebudou v zahraničí EU platná. Již vytvořené závěti by proto měly být zkontrolovány z hlediska účinnosti jejich ustanovení, pokud se obvyklé bydliště přestěhuje do jiné země. Například v Německu oblíbená berlínská závěť nebo manželská závěť není známá ve všech členských státech EU, a proto by mohla být považována za neplatnou.
Na druhé straně nabízí nařízení o dědictví a použití dědického práva jiného státu také možnosti, které lze případně využít. Pokud si zůstavitel přeje, aby se použilo národní dědické právo jeho domovské země, může to stanovit v závěti.
V oblasti mezinárodního dědického práva mohou poradit kompetentní právníci.
