Výhrada k právu na bydlení může mít při darování nemovitosti vliv na doplněk povinného dílu i po více než deseti letech. To ukazuje rozsudek OLG Mnichov.
Dary jsou účinným prostředkem, jak se vyhnout dědické dani nebo snížit nároky na povinný díl. Je však třeba vzít v úvahu, že nárok na povinný díl, např. u dětí zůstavitele, se vztahuje i na předměty, které zůstavitel daroval během posledních deseti let před svou smrtí, vysvětluje ekonomická advokátní kancelář MTR Rechtsanwälte. Tento tzv. dodatečný nárok na povinný díl může existovat i tehdy, když uplynulo více než deset let od daru, jak ukazuje rozsudek OLG Mnichov ze dne 8. července 2022 (sp. zn. 33 U 5525/21).
V tomto případě zůstavitel daroval rodinný dům jednomu ze svých dětí a přitom si vyhradil výlučné právo na bydlení ve všech místnostech domu. Dar byl uskutečněn již před více než deseti lety, když otec zemřel. Jeden ze synů přesto tvrdil, že nemovitost by měla být zohledněna při jeho nároku na doplněk povinného dílu. Tvrdil, že protože si otec vyhradil výlučné právo na bydlení, desetiletá lhůta se zde nepoužije.
Se svojí žalobou měl u OLG Mnichov úspěch. Osoba oprávněná k povinnému dílu má nárok i na povinný díl z darů, které zůstavitel poskytl v posledních deseti letech před smrtí. V rámci tzv. odpočítávání se tato hodnota každoročně snižuje o deset procent a po deseti letech z povinného dílu zcela odpadá, uvedl OLG. Podle judikatury BGH to však neplatí, pokud si zůstavitel vyhradil úplný požitek z pozemku.
Přiznané právo na bydlení nemusí být nutně ztotožňováno s výhradou užitku. Zde si však otec vyhradil výlučné užívání celé obytné plochy, takže rozdíl je tak malý, že výhrada k právu na bydlení se rovná výhradě k užitku, jak uvedl OLG. Proto má žalobce nárok na doplněk povinného dílu.
Zkušení advokáti v oblasti dědického práva poskytují poradenství.
