Podle rozhodnutí OLG Oldenburg může zůstat testamentární určení životního partnera za dědice účinné i v případě, že si tento najde nového partnera (Az.: 3 W 55/22).
V zákonném dědickém právu není nesezdaný životní partner podle dědického práva zohledněn. Vytvořením závěti může být tato situace změněna a životní partner může být zůstavitelem ustanoven jako dědic. Pokud se vztah rozpadne, může to vést k neplatnosti závěti, vysvětluje právní kancelář MTR Rechtsanwälte, která své klienty také radí v oblasti dědického práva.
Nicméně mohou existovat i výjimky, jak ukazuje rozhodnutí OLG Oldenburg ze dne 26. září 2022. V případu, o který se jedná, zůstavitel v roce 2005 testamentárně určil svou dceru a tehdejšího životního partnera jako dědice. O několik let později, z důvodu postupující demence, skončil zůstavitel v pečovatelském domě, kde zemřel. Jeho životní partner se mezitím oženil s jiným partnerem. Zůstavitel závěť nezměnil.
Dcera zůstavitele prohlásila napadení závěti. Odůvodnila to tím, že její otec by svého bývalého životního partnera neurčil za dědice a změnil by závěť, kdyby věděl, že tento ještě před jeho smrtí naváže nový partnerský vztah a uzavře manželství.
OLG Oldenburg nyní zkoumalo, zda je možné napadnout závěť pro omyl ohledně motivu zůstavitele. Došlo k závěru, že neexistuje žádný důvod k napadení. Sice může být předpokládáno, že zůstavitel při vytváření závěti předpokládal, že vztah s jeho životním partnerem bude pokračovat. Když je partnerský vztah ukončen, může být závěť v zásadě také neplatná, uvedlo OLG. Existují však výjimky.
Taková výjimka je v tomto případě přítomna. Vztah totiž nezanikl, protože by se životní partneři odcizili nebo navázali vztah s jinými partnery. Důvodem bylo spíše to, že postupující a těžká demence zůstavitele prakticky znemožnila pokračování životního společenství. Podle tzv. hypotetické vůle zůstavitele je třeba předpokládat, že za těchto okolností nechtěl závěť změnit, rozhodlo OLG.
Zkušení právníci radí u MTR Rechtsanwälte v oblasti dědického práva.
