# SDEU řadí vypořádání nemovitosti do manželského majetkového práva > SDEU upřesnil, že vypořádání nemovitosti nabyté za manželství může podléhat manželskému majetkovému právu i při odděleném jmění. Source: https://www.mtrlegal.com/cs/sdeu-vyporadani-nemovitosti-manzelske-majetkove-pravo/ · Language: cs · Updated: 2026-10-28 --- Soudní dvůr Evropské unie upřesnil oblast působnosti evropské právní úpravy majetkových poměrů v manželství ([EuGH, rozsudek ze dne 24. září 2026](https://eur-lex.europa.eu/./legal-content/AUTO/?uri=CELEX:62025CJ0300) – C-300/25). Podle něj se návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti podaný po rozvodu týká majetkových poměrů v manželství, pokud tuto nemovitost nabyli výlučně bývalí manželé během svého manželství, pro něž si smluvně sjednali režim oddělených jmění. ## Spor o společně nabytou nemovitost ### Oddělená jmění a podílové spoluvlastnictví Účastníci SQ a YR si při uzavření manželství sjednali v manželské smlouvě režim oddělených jmění. Během manželství společně nabyli nemovitost nacházející se v Paříži. Každý z nich vlastnil ideální polovinu nemovitostního komplexu, který je součástí obytné budovy. Po rozvodu YR navrhl českým soudům, aby podílové spoluvlastnictví zrušily a vypořádaly. Spoluvlastníky byli výlučně bývalí manželé; žádné další osoby podíly nevlastnily. ### Rozdílné posouzení českými soudy Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 26. října 2022 konstatoval, že nemá mezinárodní příslušnost. Vzhledem ke sjednanému režimu oddělených jmění mezi manžely nikdy neexistovalo majetkové společenství. Podle názoru soudu proto návrh spadal pod nařízení (EU) č. 1215/2012, takzvané nařízení Brusel I bis. Podle čl. 24 bodu 1 tohoto nařízení jsou pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem, zásadně výlučně příslušné soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází. K rozhodnutí by tedy byly příslušné francouzské soudy. Městský soud v Praze toto rozhodnutí dne 22. ledna 2024 zrušil. Spor podřadil pod nařízení (EU) 2016/1103 o majetkových poměrech v manželství. Sjednaný režim oddělených jmění se podle něj týkal majetkových vztahů vyplývajících z manželství. Na tomto základě považoval soud podle čl. 6 písm. b) uvedeného nařízení za příslušné české soudy. ## Rozlišení mezi manželským majetkovým právem a věcmi týkajícími se nemovitostí ### Otázka českého Nejvyššího soudu Nejvyšší soud České republiky měl rozhodnout o dovolání proti rozhodnutí Městského soudu v Praze. Pro určení mezinárodní příslušnosti bylo rozhodující, do které oblasti unijní právní úpravy je třeba návrh zařadit: - Pokud spor spadal pod majetkové poměry v manželství ve smyslu čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/1103, mohla být rozhodující pravidla pro určení příslušnosti stanovená v tomto nařízení. - Pokud se však řízení týkalo věcného práva k nemovitosti bez dostatečné souvislosti s manželstvím, přicházela v úvahu výlučná příslušnost podle čl. 24 bodu 1 nařízení Brusel I bis. Nejvyšší soud upozornil, že zrušení podílového spoluvlastnictví není podle českého práva nutně vázáno na manželství. Takové spoluvlastnictví může existovat rovněž mezi osobami, které nejsou manžely, nebo za účasti třetích osob. Lze je navíc vypořádat jak během manželství, tak i dlouho po jeho zániku. Soud proto dovolací řízení přerušil a požádal SDEU o objasnění, zda má být zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dotčeného v projednávané věci kvalifikováno jako záležitost [majetkových poměrů v manželství](https://www.mtrlegal.com/wiki/eheliches-gueterrecht/). ### Rozhodná ustanovení unijního práva Článek 1 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1103 stanoví, že se toto nařízení vztahuje na majetkové poměry v manželství. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) zahrnuje tento pojem veškerá pravidla týkající se majetkových vztahů mezi manžely a ve vztahu ke třetím osobám, které vyplývají z manželství nebo jeho zániku. Podle čl. 1 odst. 2 písm. g) nařízení je z jeho působnosti vyloučena povaha věcných práv k majetku. Tato výjimka má zejména zajistit, aby členský stát nemusel uznat věcné právo, které jeho vlastní právní řád nezná. Nařízení Brusel I bis se naproti tomu zásadně použije na občanské a obchodní věci. Majetkové poměry v manželství jsou podle čl. 1 odst. 2 písm. a) z jeho působnosti výslovně vyloučeny. ## SDEU vykládá pojem majetkových poměrů v manželství široce ### Autonomní pojem unijního práva SDEU nejprve upřesnil, že pojem majetkových poměrů v manželství nelze vymezovat podle vnitrostátního práva některého členského státu. Jde o autonomní pojem unijního práva, který musí být v rámci Evropské unie vykládán jednotně. Znění čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/1103 zahrnuje veškerá pravidla týkající se majetkových vztahů mezi manžely, která se uplatní v důsledku manželství nebo jeho zániku. Podle názoru Soudního dvora svědčí tato široká formulace ve prospěch extenzivního výkladu daného pojmu. Nařízení má zahrnovat jak průběžnou správu majetku během manželství, tak pozdější vypořádání majetkových poměrů manželů. Zahrnuta jsou kogentní zákonná pravidla, režimy, které si manželé mohou zvolit, i podpůrná ustanovení rozhodného práva. ### Oddělená jmění patří mezi majetkové poměry v manželství SDEU zahrnul do pojmu majetkových poměrů v manželství také smluvně sjednaný režim oddělených jmění. Manželé mohou své majetkové vztahy upravit prostřednictvím různých režimů, od úplného majetkového společenství až po striktní oddělení majetku. V projednávané věci byl podle posouzení Soudního dvora – s výhradou konečného ověření předkládajícím soudem – režim oddělených jmění rozhodující pro uspořádání majetkových vztahů v manželství. Při nabytí nemovitosti přímo určoval vztah manželů jako podílových spoluvlastníků. Na tom nic neměnila skutečnost, že se podílové spoluvlastnictví podle českého práva svým obsahem neliší od spoluvlastnictví mezi jinými spoluvlastníky. Vnitrostátní kvalifikace nemohou určovat rozsah pojmu unijního práva, který musí být vykládán autonomně. ### Přímá souvislost mezi manželstvím a spoluvlastnictvím Pro SDEU bylo rozhodující, že spoluvlastnictví vzniklo během manželství, pro něž si manželé sjednali režim oddělených jmění. Mezi majetkovým vztahem a manželstvím proto existovala přímá souvislost. Tato souvislost nezanikla tím, že byl návrh podán až po rozvodu. Pro použití nařízení (EU) 2016/1103 není rozhodující, zda je zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví navrženo před zánikem manželství, nebo po něm. Soudní dvůr tím navázal na svou dosavadní judikaturu týkající se majetkových vztahů mezi manžely a bývalými manžely. Zahrnuty nejsou pouze majetkové režimy, které vnitrostátní právní řády výslovně a výlučně stanoví pro manželství. Patří sem i jiné majetkové vztahy, pokud přímo vyplývají z manželství nebo jeho zániku. ## Výjimka týkající se povahy věcných práv se neuplatní ### Řízení týkající se nemovitostí nejsou plošně vyloučena Možný převod věcného práva v důsledku vypořádání nevedl k tomu, že by řízení podle čl. 1 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2016/1103 nespadalo do jeho působnosti. Podle výkladu SDEU se tato výjimka nevztahuje na každou žalobu, která souvisí s věcným právem k určité věci. Týká se naopak povahy věcných práv a jejím cílem je chránit zásadu numerus clausus těchto práv platnou v členských státech. Návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví sice může vést k převodu vlastnických práv. Nerozhoduje však o tom, jaké druhy věcných práv daný právní řád zná. Výjimka proto nebyla v projednávané věci použitelná. ### Jednotné posuzování majetkových vztahů Široký výklad podle názoru Soudního dvora odpovídá cílům nařízení. Manželským párům má zajistit právní jistotu ohledně jejich majetku a umožnit předvídatelné určení rozhodného práva. Současně má být umožněno, aby vzájemně související majetkové otázky byly zásadně projednány příslušným soudem podle jednotných pravidel. To nabývá na významu zejména tehdy, když manželé nebo bývalí manželé společně nabyli několik nemovitostí v různých členských státech. Soustředění řízení může zabránit tomu, aby byla řízení rozdělena mezi několik států pouze kvůli odlišným místům, kde se nemovitosti nacházejí. ## Rozhodnutí platí pro konkrétní okruh účastníků SDEU rozhodl, že návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podaný po rozvodu se týká majetkových poměrů v manželství ve smyslu čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/1103. Rozhodující bylo, že nemovitost nabyli výlučně manželé během manželství, pro něž platil režim oddělených jmění. Soudní dvůr výslovně ponechal otevřenou otázku, zda tento výklad platí stejně i tehdy, pokud jsou vedle manželů nebo bývalých manželů spoluvlastníky jedna či více třetích osob. Závěry rozsudku jsou proto omezeny na posuzovanou situaci. ## Význam pro přeshraniční majetkové vztahy Rozhodnutí ukazuje, že režim oddělených jmění nevede bez dalšího k použití obecných pravidel příslušnosti pro nemovitosti. Také podílové spoluvlastnictví upravené obecnými vnitrostátními předpisy může spadat pod majetkové poměry v manželství, pokud bylo bezprostředně formováno nabytím během manželství v rámci zvoleného majetkového režimu. U mezinárodních manželství se právní kvalifikace majetkových poměrů, místo, kde se nemovitost nachází, a obvyklý pobyt účastníků mohou týkat různých členských států. Pro určení mezinárodní příslušnosti a použitelného právního rámce je proto rozhodující konkrétní vznik a uspořádání majetkového vztahu. MTR Legal poskytuje podporu při řešení souvisejících přeshraničních otázek v rámci [právního poradenství v oblasti rodinného práva](https://www.mtrlegal.com/rechtsberatung/private-clients/familienrecht/).